Námět Mše sv. Řehoře se v umění objevuje teprve v 15. století. Vychází z legendy o sv. Řehoři Velikém (540-604): světci se při mši svaté, kterou sám celebroval, zjevil v římské bazilice Svatého Kříže v Jeruzalémě Kristus s ranami po ukřižování a s nástroji umučení. Bolestného Krista v polopostavě (v typu Imago Pietatis) vidíme nad oltářní menzou, z rány na boku vytéká krev. Sám Řehoř klečí s dvěma diákony před oltářem, zezadu mu kněz přináší papežskou tiáru. Sdělení výjevu spočívá v potvrzení skutečné přítomnosti těla a krve Páně při oltářní svátosti. Námět Mše sv. Řehoře se v umění objevuje teprve v 15. století. Vychází z legendy o sv. Řehoři Velikém (540-604): světci se při mši svaté, kterou sám celebroval, zjevil v římské bazilice Svatého Kříže v Jeruzalémě Kristus s ranami po ukřižování a s nástroji umučení. Bolestného Krista v polopostavě (v typu Imago Pietatis) vidíme nad oltářní menzou, z rány na boku vytéká krev. Sám Řehoř klečí s dvěma diákony před oltářem, zezadu mu kněz přináší papežskou tiáru. Sdělení výjevu spočívá v potvrzení skutečné přítomnosti těla a krve Páně při oltářní svátosti. Námět Mše sv. Řehoře se v umění objevuje teprve v 15. století. Vychází z legendy o sv. Řehoři Velikém (540-604): světci se při mši svaté, kterou sám celebroval, zjevil v římské bazilice Svatého Kříže v Jeruzalémě Kristus s ranami po ukřižování a s nástroji umučení. Bolestného Krista v polopostavě (v typu Imago Pietatis) vidíme nad oltářní menzou, z rány na boku vytéká krev. Sám Řehoř klečí s dvěma diákony před oltářem, zezadu mu kněz přináší papežskou tiáru. Sdělení výjevu spočívá v potvrzení skutečné přítomnosti těla a krve Páně při oltářní svátosti.
