Původně oboustranně malovaná deska tvořila křídlo oltářního nástavce. Je na ní vyobrazen donátor v kanovnickém oděvu se svým osobním patronem sv. Ondřejem a patronem pražského arcibiskupství sv. Vojtěchem a šestice českých zemských patronů: sv. Václav, sv. Vít, sv. Metoděj (?), sv. Zikmund, sv. Prokop a sv. Ludmila. Vzhledem k ikonografii lze předpokládat, že oltář, z nějž deska pochází, byl původně umístěn v pražské katedrále. Řada formálních rysů díla jednoznačně čerpá ze stylu Mistra Třeboňského oltáře: architektonické arkády i jejich konkrétní provedení, obličejová typika zejména mužských světců i draperiové motivy. Nejbližším příbuzným dílem je však Epitaf Jana z Jeřeně - pravděpodobně práce téže dílny. Deska určená pro první kostel v království vykazuje svojí zdobností rysy drahocenného uměleckého díla. Exkluzivita díla je jasně patrná ze způsobu výzdoby plášťů neidentifikovaného arcibiskupa a sv. Vojtěcha. Barevná vrstva je zde nanášena na vyzlacenou plochu a vlastní dekor je do této vrstvy sgrafitovitě proškrabáván a dozdoben drobným puncem. Záhyby draperie jsou naznačeny řídkou hnědavou, respektive zelenožlutou lazurou. Rovněž dochovaný původní rám je zdoben rytým a proškrabávaným dekorem.