Bílý reliéf

Radoslav Kratina od roku 1965 soustavně pracoval s geometrickým tvaroslovím a principem transformovatelnosti uměleckého díla. Vytvářel nejprve ze dřeva, pak od sedmdesátých let z kovu reliéfní nebo prostorové struktury z drobných geometrických těles stejného druhu, kterými je možné pohybovat a zkoušet bezpočet kompozičních variací. Tato možnost zasáhnout do podoby díla má za cíl aktivizovat diváka. Dřevěné prvky natíral buď základními odstíny průmyslových barev, nebo pouze bílou. Monochromní úprava objektů z konce šedesátých let zdůrazňuje subtilní hru světla a stínu na povrchu detailů geometrických struktur.