Žně

Amálie Mánesová se věnovala krajinomalbě na přání svého otce. S bratry Josefem a Quidem často cestovala po českém venkově, kde nacházela motivy pro svá díla. V jejich pracích se střídají rovinaté kraje i skalnaté hory, zámky uprostřed parků i selské statky. Obraz Žně z padesátých let je dokladem jejího talentu, který dobrovolně obětovala péči o své bratry.