Umučení sv. Filipa a Jakuba

Skica sloužila jako návrh pro později realizovaný hlavní oltář kostela v Sedlci u Kutné Hory zasvěcený sv. Filipu a Jakubovi (1817 zbořen). Obraz objednal opat tamního cisterciáckého kláštera Jindřich Snopek, který s malířem vedl korespondenci svědčící o pečlivé konzultaci. Willmann již v přípravné fázi díla řešil především dramatický účinek světla - nejvýrazněji vystupují z tmavého pozadí těla mučedníků spolu s postavami andělů v nebeské sféře. Hybnost a dynamičnost kompozice vychází z malby Petra Paula Rubense, jehož stylem byl Willmann zaujat. Ve středoevropské malbě se Willmann stal předním expertem na téma apoštolských martyrií. V každém z nich zdůrazňoval oddané odevzdání se mučedníků do Božích rukou v kontrastu s krutým, mnohdy až drastickým počínáním biřiců.