Héraklés lučištník

Émile Antoine Bourdelle při tvorbě klasicizujících figur prosazoval důsledné oproštění tématu od literárnosti a potřebu stavebného řádu sochy. Při ztvárnění postavy antického hrdiny experimentoval s nejrůznějšími pózami, aby harmonicky vyvážil dynamickou pozici lučištníka. Spojil zde dvě tradice - hlava odkazuje k archaickému řeckému sochařství, výrazně modelované tělo k helénistickému sochařství. Námět plastiky vychází z řecké mytologie. Ztělesňuje jeden z dvanácti úkolů, které Héraklovi uložil mykénský král Eurystheus - zbavit zemi lidožravých ptáků žijících ve stymfalských bažinách.