Chromovaný hřivnáč

Radoslav Kratina patřil k silné generaci českých neokonstruktivistů, jež vystoupila na uměleckou scénu na počátku šedesátých let. Jeho osobní přínos spočíval v tvůrčím programu založeném na transformovatelnosti uměleckého díla a participaci diváka, který systematicky rozvíjel od poloviny šedesátých let. Nejprve pracoval s dřevěnými geometrickými prvky natřenými základními barvami, v sedmdesátých letech přešel kvůli lepším konstrukčním vlastnostem ke kovu. Navrhoval variabilní prostorové struktury komorních rozměrů, které sestavoval z dílensky vyráběných, geometricky přesných prvků. Kratina počítal s aktivní účastí diváka - kompozici lze snadno proměňovat pohybem ruky.