Dívka s absintem

Bedřich Stefan následoval v první polovině dvacátých let příklad civilismu Otto Gutfreunda a pracoval s oble modelovaným zjednodušeným tvarem, kolorovanou pálenou hlínou a náměty ze všedního života. Jeho rané dílo souzní také s poetismem a jeho úsilím o lyrizaci každodenní skutečnosti. Námět plastiky, která představuje poetickou polohu civilistního sochařství, je obdobný nadšení devětsilské avantgardy pro noční život v moderním velkoměstě. Tajemná, elegantní žena, popíjející nápoj oblíbený zejména na přelomu století mezi pařížskou uměleckou bohémou, pochází z polosvěta barů, kaváren a zábavních podniků.