Válečky na ose

Radoslav Kratina patřil k silné generaci českých neokonstruktivistů, která vystoupila na uměleckou scénu na počátku šedesátých let. Jeho osobní přínos spočíval v tvůrčím programu založeném na transformovatelnosti uměleckého díla a participaci diváka. Ve druhé polovině šedesátých let vytvářel objekty sestavené z jednoduchých dřevěných geometrických a základními barvami natřených těles, kterými je možné pohybovat a zkoušet bezpočet tvarových a barevných kompozičních variant. Mají charakter buď volně stojících konstrukcí, nebo závěsných reliéfních struktur, v nichž jsou potenciálně pohyblivé prvky uspořádány na osách v rámu.