Také já jsem byl v Arkádii

Desavský malíř a grafik Carl Wilhelm Kolbe studoval na berlínské Akademii, silně na něho však zapůsobila imaginace bukolických příběhů švýcarského básníka a grafika Salomona Gessnera. Nejpozoruhodnější částí Kolbeho grafiky je dvacet osm výjevů, odehrávajících se v předimensované kulise naturalisticky vyvedené vegetace, k nimž patří lept Auch ich war in Arkadien. V eseji Erwina Panofskeho „Et in Arcadia Ego: Poussin and the Elegiac Tradition“, zdůrazňující význam latinského výroku ve výtvaném umění v tom smyslu, že i v okamžicích štěstí je přítomná smrt, je Kolbeho lept krátce zmíněn. Podle Panofskeho zde Kolbe převzal jen elegický sentiment smrti a důrazem na vzájemné zaujetí milenců oslabil moralitu příběhu. Nicméně tumba, ač skrytá v temnu porostu, zůstává pro smysl listu podstatným mementem.