Mořský div (Das Meerwunder)

Darováno Vojtěchem Lannou v roce 1884. Rytina enigmatického námětu patří k nejslavnějším i nejdiskutovanějším Dürerovým dílům. Vyobrazení, které autor sám označil jako „Das Meerwunder“, bývá rozličně interpretováno; nejčastěji jako jeden z antických mýtů s tematikou ženského únosu (např. Neptun a Amymone). V poslední době převládá názor, že výjev byl inspirován německými ságami, konkrétně pověstí o langobardské královně Theudelinde unesené mořským monstrem. Unášenou ženu Dürer vyobrazil v klasické póze jako Venuši; klidně spočívá na boku vodního démona a o jejím strachu vypovídá pouze výraz ve tváři. Akt ženy svědčí o Dürerově zájmu o lidskou anatomii a proporce a prozrazuje ovlivnění italským uměním z jeho prvního pobytu na Apeninském poloostrovu (1494-1495). V pozadí jsou zachyceny postavy potrhující dramatičnost děje - družky prchající v panice z vody a muž bědující na břehu. Na skále se pak tyčí císařský hrad v Norimberku.