Konvice pochází z aritské oblasti na ostrově Kjúšú a byla vytvořena v první polovině 18. století pro vývoz na evropský trh. Ze vzhledu konvice s reliéfem sedmi bůžků štěstí je patrné, že se produkce japonských keramických dílen neomezovala na pouhé kopírování čínských vzorů. Jednotlivé výrobky vždy vykazovaly osobité rysy japonského vkusu a zároveň se začaly přizpůsobovat požadavkům exportního trhu. Konvice proto svým tvarem připomíná evropskou předlohu cínových konvic na kávu, třebaže zvyk pití kávy je japonské kultuře, uctívající čajový obřad, dodnes poměrně vzdálen. Dekor této exportní konvice s postavami sedmi bůžků štěstí představuje jeden z oblíbených japonských námětů, který se vyskytoval jak v obrazech tak užitém umění. Mezi sedmi bůžky štěstí zaujme jediná ženská postava, bohyně Benzaiten či též Benten, která je buddhistickou patronkou učenosti, řeči a hudby. Bývá zobrazována s loutnou biwa.