Zajatkyně

Jaroslav Čermák patří k první generaci českých umělců 19. století, kteří odešli studovat malířství do ciziny. Od roku 1850 žil v Paříži a jeho plátna s historickými náměty vystavená na Salonech budila pozornost veřejnosti i kritiky. Často podnikal cesty po Evropě, mimo jiné také na slovanský jih. Téma černohorských dívek zajatých bašibozuky, nájemnými vojáky osmanské armády, bylo inspirováno tehdy aktuálními boji mezi Černohorci a Osmanskou říší, jejichž následky malíř osobně zažil. Čermákův malířský styl byl ovlivněn předními autory francouzského romantismu (Eugène Delacroix, Alexandre-Gabriel Decamps) ale najdeme v něm i ohlasy počínajícího realismu.