Hon na lišku

Navrátilův pohled do krajiny procházel od padesátých let výraznou proměnou. Pestrý rokokový kolorit dřívějších prací přešel v tlumené hnědé a zelenošedé tóny a zájem o realisticky podaný přírodní detail byl zdůrazněn pastóznější, strukturovanou malbou. K těmto pracem patřil také žánr Hon na lišku, téma, ke kterému se malíř několikrát vrátil v olejomalbě i v kvaši a v němž v duchu biedermeierovských obrazových příběhů využil námětu o chytré lišce.