Selské děvče před zrcadlem

Po návratu z pozdní studijní cesty do Düsseldorfu roku 1871 namaloval Mánes několik žánrových obrazů s námětem dětí při nejrůznějších činnostech. Autorovo citové zaujetí bylo vždy významnou složkou díla a zesílilo jeho výsledný dojem. Vystavená práce, představující potemnělý interiér venkovského stavení s děvčátkem, zkoušejícím si před zrcadlem náhrdelník z lesklých knoflíků, působí svou prostotou a jednoduchostí. Idylická, ztišená scéna, zachycená měkkou malbou s tlumenou barevností, zdůrazňuje melancholickou náladu celého výjevu. Jan Neruda v dobové kritice napsal: „...je to práce mistrovská. Tak působivá a mile poetická! Světlo a barva jako by na plátno byly vdechnuty.“