Ukřižovaný

Silně nadživotní řezba reprezentuje typ Ukřižovaného s horizontální polohou paží a hlavou přikloněnou k pravému rameni. Matyáš Braun obohatil prastaré schéma o naturalisticky pojednané partie mohutně vystupujícího hrudního koše, propadlého břicha i žilnatých dolních končetin. Blízké varianty představují mistrovy řezby Ukřižovaného z Lysé nad Labem, Kuksu, Jemniště, Valkeřic a z kláštera v Plasech. Místo původního určení našeho díla osvětluje popis kláštera cisterciáků v Plasech (1744), v němž se hovoří o výzdobě klášterních refektářů dvěma řezbami Ukřižovaného, objednanými za vlády opata Evžena Tyttla. Zatímco menší korpus Krista (Krajské muzeum v Plzni) byl patrně určen pro zimní refektář kláštera, vystavený velký krucifix měl přijít do letního refektáře. Stejný pramen potvrzuje Braunovo přímé autorství i obdržený honorář 230 zlatých. Po zrušení kláštera v Plasech (1782) věnoval poslední opat Celestin Werner monumentální řezbu do farního kostela v Horním Slavkově.