Vodorovné tyčinky I.

Od grafických experimentů a reliéfů využívajících různé struktury nalezených prvků dospěl Radoslav Kratina v roce 1964 nečekaně k prvnímu variabilnímu objektu sestavenému z vypálených sirek, který bylo možné proměňovat tlakem ruky. Objevil proměnlivost kompozice manuální manipulací jako novou kvalitu uměleckého díla. Od roku 1965 pak Kratina vytvářel transformovatelné objekty z geometrických prvků programově až do devadesátých let. Jedním z prvních je sestava dřevěných tyček uspořádaných horizontálně v rámu tak, aby je bylo možné horizontálně posouvat, a obměňovat tak kompozici z červených a bílých pruhů.