Osvobození Andromedy

Mytologický námět v rámci Willmannovy tvorby není zcela obvyklý. Příběh o princezně Andromedě, která se dobrovolně obětovala mořské příšeře, vychází z díla Metamorfózy básníka Ovidia (IV. kniha). Willmann zachytil moment, kdy spoutanou Andromedu přilétá zachránit Perseus na okřídleném koni Pegasovi. Andromedě stékají po tváři slzy - v tomto malíř následoval Ovidiův text: „... v ní viděl bys z mramoru sochu, kdyby v lehounkém vánku vlas princeznin nepoletoval, kdyby jí netekly slzy...“ Pevné a sošné tělo princezny evidentně vychází z typu ženských postav Petra Paula Rubense, s jehož tvorbou se měl Willmann možnost seznámit v Antverpách. Také pastelové barvy v tónech růžové a šedomodré s několika vrstvami lazur (svrchní průhledná vrstva malby) ukazují na vliv tohoto vlámského malíře. Willmannovo dílo se do Prahy dostalo zřejmě skrze kontakt slezské a české větve rodiny Nosticů.