Podobizna horního úředníka

Podobizna přísně vyhlížejícího muže v bílé paruce je již tradičně považována za portrét některého z kutnohorských horních úředníků. Je tak spojena s obdobím, které Brandl strávil v Sedlci u Kutné Hory (1728-1729), kde pracoval pro tamní cisterciácký řád. Stejně jako na obraze Simeon s Ježíškem i zde pracoval násadou štětce a stopy po ní na některých místech odhalily bolusový podklad (bolus - přírodní hlinka). S podobnou technikou se ve stejné době setkáme také na obrazech bergamského portrétisty Giuseppa Ghislandiho zv. Fra Galgario. Brandl byl dobrým pozorovatelem svých modelů - neměl tendence tváře idealizovat, ale zachytit je co nejvěrněji. Také v portrétní tvorbě uplatňoval výrazně kontrastní temnosvit - světlo proudící z levého horního rohu prudce ozařuje pravou líci muže, zatímco levá je ponechána téměř ve tmě. Kolorit je jinak omezen na několik chladnějších odstínů, které vyvažují teplé barvy inkarnátu (inkarnát - pleťový tón).