Prvního tvůrčího vrcholu dosáhl Aleš Veselý již v polovině šedesátých let. V té době vznikly stigmatické a enigmatické objekty. Surrealismem inspirované, abstraktně expresivní asambláže byly svařeny a slepeny z různých materiálů, použitých součástek a předmětů, jež mnohdy byly destruovány nebo poznamenány časem. K téměř magické působivosti Enigmatických objektů přispěly i stopy zlaté barvy. V jejich zahrocených tvarech, vyčnívajících ven i zasahujících dovnitř, se rozporuplně sloučilo niterné utrpení i vnější násilí. Bohatá imaginace osobních symbolů tak vyjádřila obecný dobový existenciální pocit. Paralelní k objektům Aleše Veselého byla materiálová malba informelu.