Bůžek štěstí a dlouhého věku Džuródžin

Kanó Tan’jú

Kanó Tan’jú - Bůžek štěstí a dlouhého věku Džuródžin
Námětem této vertikální kompozice je jeden ze Sedmi bůžků štěstí Džuródžin, bůžek dlouhého věku, který je v Číně i Japonsku tradičním symbolem dlouhověkosti, v Číně je pak ztotožňován s vtělením jižní polární hvězdy, „starcem z Jižního pólu“. Na reversu díla se nachází titulatura „Kresba Džuródžina z Jižního pólu“ (Nankjoku Džuródžin no zu). Svitek je signován „Tan’júsaiovým štětcem“ (Tanjúsai hicu), pečetí Seimei v tykvovitém poli (Seimei bylo jedno z Tan’júových uměleckých jmen) a rumělkovou čtvercovou pečetí Tan’jú. Malíř se tentokrát odchýlil od konvenčního znázornění Džuródžina jako usměvavého, přívětivého staříka, a ztvárnil jej jako zamyšleného, o hůl se unaveně opírajícího starce, jemuž se ve tváři zračí moudrost a tíha prožitých let. Ačkoli nejde o portrét v pravém smyslu slova, protože námětem je myologická postava, máme zde příklad vynikajícího figurálního díla na pomezí psychologické studie, které svým originálním přístupem k tématu a osobitým rukopisem reprezentuje figurální tvorbu Kanó Tan’júa (1602-1674). Tan’jú navázal na starší tradici japonské tušové malby, jejíž kořeny spadají do prostředí japonských zenových klášterů období Kamakura a Muromači, a kterou významnou měrou ovlivnil koncem 15. století malíř Seššú. Lze předpokládat, že Tan’júovo ztvárnění Džuródžina bylo inspirováno Seššúovým dílem se stejným námětem nacházejícím se dnes ve sbírce Bostonského muzea. Dílo provedené technikou kolmého štětce, typické pro školu Kanó, vykazuje jistou ruku a rychlý, energický úder. Barevná i tvarová modulace tušové linie spolu s jejím hravým a přitom vyváženým rytmem svědčí o Tan’júově mistrovství. Patrně až po Tan’júově smrti byl svitek opatřen dedikačními kolofony ve formě dvou básní v klasické čínštině, inspirovaných Džuródžinovou postavou, jejichž autory jsou dva význační japonští neokonfuciánští učenci a vedoucí představitelé kjótských intelektuálských kruhů - Itó Džinsai (1627-1705) a jeho syn Itó Tógai (1670-1736). Tento svitek tak symbolizuje spojení dvou významných součástí oficiální kultury edského období (1603-1868) - státem preferovaný neokonfucianismus a školu Kanó, oficiální šógunátem podporovanou malířskou akademii, kterou Kanó Tan'jú za svého života vedl.
datace:
rozměry: výška 93,6 cm
šířka 36,7 cm
materiál: papír
technika: malba tuší
značení:
inventární číslo: Vm 5611
sbírka: Sbírka umění Asie a Afriky
licence: Creative Commons License volné dílo