Ptactvo v krajině s výrovkou

Reinerovu Orfeovi je blízká malba Ptactva v krajině s výrovkou, pocházející také z nostické kolekce, která zpracovává námět ptáčníka, lákajícího denní ptáky na sovu. Téma navazuje na symbolické chápání sovy, která je někdy ztělesněním hříchu, jindy je vnímána jako nevinná oběť zaslepené zloby. Využívá ji ptáčník, přirovnávaný k ďáblu lapajícímu duše do tenat hříchu. Stejně jako v předchozím případě malíř patrně přímo navázal na starší příklady zpracování námětu (Savery, Bys), s nimiž se mohl seznámit v pražských šlechtických sbírkách. Na rozdíl od těchto staticky pojatých shromáždění ptáků v krajině však Reiner věrohodně motivoval slet opeřenců jejich nepřátelstvím a do kompozice vnesl dramatický vzruch. Zdá se, že oba zmíněné obrazy, odrážející zájem Nosticů o exkluzivní tematiku, tvoří dvojici z hlediska významového kontextu a že je spojuje jejich symbolický, dosud ne zcela dešifrovaný podtext - v případě krajiny s výrovkou negativní, v případě Orfeově pozitivní.