Mladší bratr slavného haarlemského malíře Franse Halse Dirck, se v kabinetních formátech zaměřil na vyobrazení mladých lidí z lepší společnosti v čase jejich odpočinku a zábavy - velmi často v momentě muzicírování a tance. Od životopisců víme, že hudba byla v rodině obou malířů intenzivně pěstována a bratři byli členy rétorských spolků provozující také zpěv, hudbu a poezii. Dirckovy figury jsou vždy oděny podle aktuální módy, v některých případech značně extravagantní, muži na obraze mají široké módní klobouky a bílé límce kolem krku. Na rozdíl od jiných scén s bavící se mládeží, Hals neuplatnil žádnou výzdobu interiéru, který jinak zdobí obrazy, mapy, či průhled do zahrady. Začleněny nejsou ani jinde obligátní motivy jako např. ústřice považované za silné afrodisiakum, či víno v chladící nádobě, které ve spojení s hudbou značilo smyslové požitky, kalvínskými kazateli a mravokárci tolik odsuzované. Tento výjev je zaměřen pouze na společnost čtyř mužů a čtyř dam bavící se společným muzicírováním za doprovodu loutny, houslí a flétny. Žena uprostřed nahlíží do not a udává rytmus, ostatní zpívají. Postavy zaujímají elegantní pózy, jak vidíme na muži zcela vlevo s rukou danou v bok. Není vyloučeno, že se děj může odehrávat v podniku, kde bylo například v rámci cestování možno zahnat dlouhé chvíle pronájmem místnosti včetně hudebních nástrojů. Některé podniky s názvy jako „Dům rozkoše“ nebo „Volova ženitba“ však naznačují, že se vždy nejednalo o počestně trávené chvíle pouze hudbou.
