Gehinom

Hluboký vztah k biblickému tématu, který byl zřetelný už v Piesenových krajinách z padesátých let, se v roce 1960 projevil v řadě abstraktních obrazů, vznikajících ve třech navzájem se prolínajících řadách. Ani po odchodu do emigrace (1965) autor nepřerušil práci na cyklech Magmat, ale zejména Prostorů neexistence a Gehinomů. Oproti expresivnímu pólu českého informelu je pro Piesena typická meditativnost, hledající spirituální světelné hodnoty obrazu. Dramatický starozákonní příběh synů Hinómových, spálených božím hněvem, se tak ve vnitřní záři Genihomů stává úvahou nejen o utrpení, ale i vykoupení a vztažení se k vyššímu duchovnímu řádu.