Hesperidky nabízejí své citrusy bohu jezera Garda, ilustrace pro G. B. Ferrari, Hesperides... (Řím 1646)

Jedno z nejskvostnějších děl knižní kultury 17. století je pojednání o citrusovnících jezuitského učence a botanika Giovanniho Battisty Ferrariho Hesperides sive de malorum aureorum cultura et usu, vydané v Římě roku 1646. Ferrari byl přítelem vlivného římského učence, znalce umění a Poussinova patrona, Cassiana dal Pozzo, který na Hesperides spolupracoval. Prestižní opus zdobí četné mědirytiny s botanickou i mytologickou tematikou, které byly dílem žádaných římských umělců (rytiny zhotovili např. Cornelis Bloemaert a Johann Friedrich Greuter podle předloh Guida Reniho, Pietra da Cortona, Domenichina, Nicolase Poussina a dalších). Tyto mytologické ilustrace se staly vzorem mnoha dílům barokního umění ztvárňujících mýtus o Hesperidkách a zlatých jablkách (citrusových plodech).