Mameluk bránící trubače proti kozákovi

Théodore Géricault, jeden z předních malířů francouzského romantismu, se zabýval litografií od roku 1817. Stejně jako později Delacroix i Géricault prohloubil své technické znalosti v Londýně v dílně Charlese Josepha Hullmandela. V roce 1821 zde vydal sérii dvanácti litografií, v nich tlumočil jednak dojmy ze života londýnské ulice, jednak svou celoživotní zálibu v jezdectví. Kůň byl pro Géricaulta v umění i v životě předmětem vášnivého zájmu a romantického životního pocitu. Následky zranění způsobeného pádem s koně se mu nakonec staly osudnými. Mnohé z Géricaultových litografií, jako tato episoda střetu francouzského mameluka a ruského kozáka, jsou ohlasem napoleonských válek, jejichž heroický pathos byl jedním ze zdrojů romantismu. První skica motivu pochází z období let 1812–1816, kdy Géricault vytvořil své stěžejní malby na téma jezdce a koně, s nimiž souvisí i spontaneita a velkorysost kresby a monumentální kompozice této litografie.