Bhairaví ráginí

Dílo je součástí rágamálového alba o 34 listech. Rágamálové malby měly ve vnímavém příjemci vyvolávat tytéž nálady jako poslech stejnojmenných motivů klasické indické hudby. Bhairaví ráginí ztělesňuje žena uctívající symbol hinduistického boha Šivy umístěný ve svatyňce. V rukou drží tradiční indický hudební nástroj, drobné činely maňdžíra. Ve spodní části obrazu naznačil malíř vody jezera, na jehož břehu, na dohled od posvátné himálajské hory Kailás, se má scéna odehrávat. Album pocházející patrně ze severoindického Avadhu se řadí do okruhu lokálních mughalských škol, které se zformovaly v 18. století, v době úpadku centrální mughalské moci v Dilli, na dvorech místních panovníků především v severní Indii.