Diana vystupuje z lázně

V oblíbené scéně z Ovidiových Metamorfóz (III, 165-170) malíř mistrně spojil figurální scénu s krajinomalbou a námět zobrazil jako všední, dobře odpozorovaný venkovský příběh. Skupinu bohyně a jejích služebnic doprovází žánrový motiv koupajících se dívek. Robustní typy žen jsou v souladu se soudobým pojetím ženské krásy a blíží se estetickému názoru holandských malířů historií, tzv. prerembrandtistů.