Strážní věže v ústí řeky

Goyen patřil mezi nejproduktivnější holandské krajináře 17. století - dnes se mu připisuje na dvanáct set maleb a kolem osmi stovek kreseb. Přitom samotné malování mu příliš nevynášelo, a tak se živil také ohodnocováním uměleckých děl, obchodování s nimi a investoval na trhu s cibulemi tulipánů. Tento obraz náleží do malířova období, kdy preferoval tlumený kolorit často jen v několika málo tónech. Horizont je položen nízko - pozornost je tak soustředěna na zachycení atmosférických jevů - kupících se oblak, skrze něž probleskuje slunce odrážející se na vodní hladině. Rybářské lodě a drobné postavy jsou zaznamenány rychlými, ale přesnými tahy štětce. Goyenovo pojetí krajinných záběrů později inspirovalo francouzské impresionisty, kteří oceňovali, kromě uvolněného rukopisu, schopnost věrohodně zachytit určitou atmosféru krajiny.