Sv. Jan na Patmu

Postavu sv. Jana, pojatého jako půvabný mladík, který medituje nad apokalyptickými vizemi, jež se chystá zapsat do otevřené knihy na svém klíně, zasadil malíř do ztemnělého krajinného prostředí skalnatého ostrova jen spoře zarostlého vegetací. Jediným společníkem zamyšleného evangelisty je mohutný orel, tradiční světcův atribut. Dravec s rozpjatými křídly dosedá na skalnatý výběžek a jeho silueta je zdůrazněna zezadu přicházejícím odleskem zapadajícího slunce. Kernův charakteristický prosvětlený kolorit podle benátského vzoru je zde utlumen snad v návaznosti na domácí krajiny Willmannovy a reinerovy. Vyrovnaný kompoziční rozvrh, založený na křížících se diagonálách, vláčný štětcový rukopis, dovedné propojení figurální a krajinné složky a sentimentální lyrismus činí z obrazu jedno z nejlepších kernových děl. I přes své rozměry má obraz ráz spíše komorní.