Žena se zdviženou pravou nohou

Burleska se stala pro amerického sochaře Gastona Lachaise (1882-1935) přitažlivým světem, ve kterém mu smyslná ženská těla v pohybu nabízela množství vizuálně působivých postojů. Lachaise neúnavně zachycoval tanečnice ve vyzývavých pózách, které kreslil svižnou, pevně vedenou linkou. Zobrazení ženského aktu posouval ke stále svobodnějšímu pojetí, které se neohlíželo na předepsané figurální kánony. Lachaise v tančících postavách záměrně zdůrazňoval ňadra, hýždě i boky, které nabývaly až nepřirozených velikostí. Tanečnice zdobené diadémy a závoji mají tajemnou důstojnost orientálních bohyň a jejich nehybné tváře připomínají starověké idoly. Lachaise je zachytil jako antické bakchantky přicházející z jiného světa. Série kreseb z prostředí americké burlesky, které vytvořil v první polovině třicátých let, byla oslavou ženství v jeho archaické podobě, s jeho přiznanou smyslností a bujnou tělesností.