Kající se sv. Maří Magdaléna v krajině

Marie Magdaléna, kající hříšnice, byla v baroku spojovaná se symbolikou svátosti smíření. Biblická tradice ji ztotožnila jak s hříšnicí, která Ježíšovi pomazala nohy vonnou mastí (L 7, 37), tak s Marií z Magdaly, účastnicí Kristových pašijí. Pro Magnasca je Magdalénina kajícnost charakteristickým tématem: v divoké přírodní scenérii, tvořící rámec duchovnímu zápasu askeze a pokání, umělec plně uplatňuje svůj originální, expresívně uvolněný rukopis.