Již první pohled prozradí, že autor malby po formální stránce vyšel z díla Lucase Cranacha staršího. Odlišná typologie obličejů i měkká, plastická modelace těl se však od derivátů vzniklých podle Cranacha výrazně vyčleňuje. Poměrně svérázný rukopis i fyziognomie Adama (včetně charakteristicky pojatou malbou vlasů, kdy lokny kolem obličeje jsou příznačně prosvětleny světlými prameny) nás přivádí k Antonu Heuslerovi, jenž byl činný v Annabergu. Starozákonní téma Prvního hříchu (Genesis 3,1-7) mnohokrát pojednané samotným Cranachem i malíři jeho okruhu, řešil Heusler invenčně. Adama "usadil" na kamenný sokl), v ruce drží jablko utržené ze stromu poznání. Eva, zachycená s rozevlátými vlasy, k němu v složitém pohybu poklekává, ovinuje jej pravou rukou kolem krku, a k ústům mu dává druhé jablko. Oba aktéři děje jsou zcela nazí, chybí i fíkové listí, jímž se Adam a Eva zahalili. V pozadí se rozprostírá hustý les, vytvářející jakousi oponu, před kterou je dvojice umístěna. Malíř scénu maximálně zjednodušil, kromě stromů a významově klíčového hada vyloučil všechnu ostatní flóru a faunu i ostatní motivy, které by mohly odvádět pozornost od konání prarodičů. Výsledkem takového pojetí je působivá, na svou dobu progresivní kompozice. Není sice nic známo o původní provenienci této desky (poprvé ji prokazatelně zachycuje až valdštejnský inventář z roku 1823), ale nejspíše plnila funkci závěsného obrazu, namalovaného pro soukromého objednavatele.