Lávka v lese za bouře

Piepenhagen ve svých romantických kompozicích převážně komorních rozměrů, vytvořených chvějivou barevností, vyjádřil svůj únik do snění a k přírodě. Maloval je v ateliéru, podle vzpomínek dcery Charlotty se při tom inspiroval chomáčky mechu, který pěstoval za okny své usedlosti na Jenerálce, a přece o nich Adalbert Stifter - v dopise z Lince v roce 1859 - napsal, že obsahují "plnost přírodní barvy" a že na něho působí zejména zvláštním kouzlem "měsíčních studií zahalených do nočních mlh".