Červené znamení na kaštanovém podkladě

Obraz Červené znamení na kaštanovém podkladě z roku 1965 je ukázkou tzv. materiálové malby, kterou Tàpies rozvinul v 50. letech 20. století. Nejdůležitějším rysem nového stylu byla textura obrazu vytvářená především materiálem, který na plátno nanášel. Hmoty nanášené v silných vrstvách vytvářely nekompaktní povrch, do něhož dále zasahoval a porušoval jej rýhami. Destruovaná materie vyvolává pocit existenciální nejistoty a nezvratného procesu rozpadu. „Vrásky“ a poranění textury obrazu evokují osudovost a limity lidského života a dějinných událostí.