Hagar a Ismael s andělem na poušti

Obraz je ilustrací starozákonního příběhu Hagar a jejího syna Izmaela (Genesis 21, 14-19). Egyptskou otrokyni Hagar dala Sára svému muži Abrahamovi, aby s ní měl potomka, protože sama nemohla mít děti. Později ale i přes vysoký věk zázračně počala a porodila svému muži syna Izáka. Hagařin syn se Izákovi posmíval, a tak Abraham na Sářin popud Hagar s Izmaelem zapudil a vyhnal je do pouště. Malíř zachytil okamžik zázračné záchrany obou vyhnanců – nešťastná matka nalézá s andělovou pomocí zdroj vody pro svého žízní hynoucího syna. Komorně pojatá scéna, obměňující starší grafickou předlohu, se svou jasnou pastelovou barevností, provzdušněnou atmosférou idylické krajiny i půvabnými stylizovanými figurami řadí k příkladným ukázkám rokokové malby v Čechách, jíž byl Raab významným představitelem.