Portrét Japonky

Fremund byl v padesátých letech považován za jednoho z nejtalentovanějších mladých českých malířů. Spoluzakládal skupinu Máj a jeho energická, výtvarně jistá tvorba naplňovala představu tehdejší české kultury o modernosti. Fremund stál na pólu neintelektuální malby, těžící ze spontaneity projevu, smyslu pro výraznou linii a nelomenou jasnou barevnost. Oporu pro svoji tvorbu hledal v díle Picassově a Matissově. Byl výraznou osobností, přinášející do české malby neobvyklou přímočarost. Zatímco v pozdějších letech se dostával do eklektické závislosti na svých vzorech a někdy až na křehkou hranici kýče, jeho rané práce z poloviny padesátých let, k nimž patří a Portrét Japonky, ukazují kvality jeho umělecké osobnosti.