Kytara a plynový hořák

Obraz Kytara a plynový hořák vytvořený počátkem roku 1913 představuje reprezentativní ukázku kubistické syntézy ještě z předválečného období, kdy se Picasso začal vzdalovat analytickému kubismu. Je zde zřetelný ohlas na papiers collés: kresba je kombinována s kompozicí vlepených vertikálních pásů. Kombinace technik a různých materiálů umožnila Picassovi zachytit u zobrazených předmětů rozdíly v jejich textuře a ve světelných vlastnostech. V centru obrazu se nachází kytara na stole z bílého mramoru a lampa. Výsledná podoba díla v jeho liniích, tvarech a barvách mu dává až klasickou jednoduchost, která je výsledkem Picassova hledání za hranicemi analytického kubismu.