Velké rýhování

Obraz patří k vrcholným ukázkám zralé tvorby Václava Boštíka. Ukazuje k imenentním hodnotám, které autor nalézá ve spojení duchovních a vesmírných energií. Působivost monochromního plátna je založená na světelně modelované konstrukci paralelních plánů, které vytvářejí neobyčejně intenzivní napětí tvaru a nicoty - představu vznikajícího světa. Na konci sedmdesátých let se Boštíkova soustředěná malba názorově propojila s tehdejší vlnou minimalismu a dostala se do centra zájmu neoficiální výtvarné scény. V českém prostředí znamenala tehdy jednu z nejpůsobivějších inspirací při duchovním hledání v obodbí největšího společenského a kulturního úpadku.