Jedna z mnoha přípravných studií k více než sedmimetrovému plátnu, které si u malíře objednal císař František Josef I. k padesátiletému jubileu své vlády, připadajícímu na rok 1898. Námět z Palackého dějin vybral historik Václav Vilém Tomek a měl ukázat mírovou politiku Rakouska, které raději řešilo své mocenské postavení sňatky a války ponechávalo jiným. Odtud název obrazu, který tvoří část hexametru „Bella gerant alii, tu, felix Austria, nube!“ (Války nechť vedou jiní, ty, šťastné Rakousko, snub se!). Scéna ukazuje zásnuby desetiletého Ludvíka Jagellonského, syna českého krále Vladislava II., s o něco starší Marií Habsburskou, dcerou španělského krále Filipa I. Sličného a vnučkou císaře Maxmiliána I. Obřad vykonává 22. 7. 1515 ve vídeňské katedrále sv. Štěpána uherský kardinál Ladislav Bakácz z Erdödu. V mnohačlenném komparsu historických osobností jsou zastoupeni představitelé všech národů vznikajícího habsburského soustátí. Výsledný obraz Brožík dokončil v roce 1897, za odměnu obdržel šlechtický predikát. Rozměrné plátno se dnes nachází v Rakouské národní galerii ve Vídni.