Senecova smrt

Obraz vznikl v první polovině devadesátých let 17. století, tedy krátce po Rottmayrově návratu z Itálie na přelomu let 1687/1688. Malíř poté vstoupil do služeb nového salcburského arcibiskupa Johanna Ernsta Thuna a záhy začal pracovat pro další členy rodu Thunů v Čechách. Obraz Senecova smrt objednal Maxmilán Thun spolu s dalšími Rottmayrovými plátny, uloženými dnes v českých a rakouských sbírkách, k výzdobě své malostranské rezidence. Seneca, vychovatel císaře Nerona, který byl podle Tacitových Annales obviněn ze spiknutí, spáchal na císařův pokyn sebevraždu. Seneku podpírá voják, zatímco jeden z jeho služebníků se chystá splnit Senekovo přání a otevřít mu žílu. Scéně je přítomen také jeden z jeho žáků, který zaznamenává filozofova poslední slova. Nero se svou ženou v pozadí události přihlížejí.