Myčka

Laudova plastika staré ženy drhnoucí podlahu je vrcholné dílo realistického proudu českého sochařství dvacátých let iniciovaného Gutfreundovým civilismem, jenž čerpal náměty především z každodenního života. V motivech z oblasti moderního průmyslu a obchodu nebo z prostředí sportu a volného času reflektoval poválečný optimismus obyvatel samostatného Československa. S ním byla spojena ale i touha po sociálně spravedlivějším uspořádání společnosti, na nějž odkazuje kritická poloha civilistního sochařství zdůrazňující sociální charakteristiku a vyjadřující soucit s životním údělem těžce pracujícího člověka.