Madona rouchovanská představuje jednu z nejvýznamnějších památek sochařství z období vlády posledních Přemyslovců. Je možné, že byla určena pro význačný cisterciácký klášter na Zbraslavi. Nověji byla rovněž vyslovena hypotéza, že řezba byla do Čech importována z oblasti Porýní. Podobně jako u Strakonické madony může být původ této sochy odvozován z francouzských vzorů. Prsten na Mariině prsteníku levé ruky mohl být znamením světské nebo církevní moci, v prostředí cisterciáckého kláštera také atributem mystického vztahu Krista a Marie - ženicha a nevěsty, jak jej známe z textu biblické Písně písní, komentované zakladatelem cisterciáckého řádu Bernardem z Clairvaux. Jak odhalil důkladný technologický průzkum, na soše se dochovaly poměrně značné fragmenty původní nebo velmi staré polychromie. Dochovaný dekor byl však identifikován až v mladších vrstvách polychromie. Malba vzoru spočívá na vrstvě červeného minia podloženého modrou vrstvou azuritu a indiga. Líc pláště byl světlý, zdobený jednoduchými pětilistými rozetami provedenými červeným miniem.