Pýcha z cyklu Smrtelné hříchy

Ensor nerozlišoval význam formátu pro svá sdělení. Drobná kresba či grafika byla pro něj stejně důležitá jako velká malba. Oblíbil si techniku leptu, jenž mu umožnil zachytit jemnost kresby. V cyklu Smrtelné hříchy aktualizoval tradiční téma křesťanské morálky. Na prvním listě smrt kostlivec objímá sedm postav personifikujících sedm smrtelných hříchů a na dalších listech jednotlivé hříchy posouvá do času svých současníků. Jsou to drobné satirické příběhy jako záznamy mezilidských rošťáren, špatností, obav a extrémů, k nimž přihlíží smrtka či ďáblík.