Kritický případ, z cyklu Za oponou

Cyklus Za oponou Emila Artura Pittermanna-Longena je příběhem morálně pochybného vzestupu a pádu umělce-divadelníka. S lehkou autobiografickou narážkou - Longen se od roku 1911 aktivně věnuje divadlu - zesměšňuje umělecký svět: pokleslý vkus obecenstva, podlézavost autorů nebo odbornou kritiku samu. Cyklus vzniklý po Pittermannově berlínské zkušenosti (1923), rozvíjí obrazové vyprávění s expresionistickou zkratkou a společensky kritickým tónem podobným způsobem jako díla Georga Grosze. V českém prostředí byla Groszova tvorba dobře známá a vystavovala se již ve dvacátých let. V roce 1924 publikoval časopis Život umělcův text o vlastním díle. Vedle skupiny Devětsil ovlivnil Georg Grosz kresby Františka Tichého, Otakara Mrkvičky a zejména Františka Bidla.