Analýza krásy, list 1

Vydání knihy Analýza krásy (1753) způsobilo takové překvapení, že bylo zpochybňováno i Hogarthovo autorství. Jak by mohl malíř a grafik bez patřičného akademického vzdělání, jehož vlastní školou byla především praxe, vydat s vážnou tváří teoretický spis, který navíc prokazuje znalost umělecké teorie a dějin umění? William Hogarth veškeré pochyby o svém autorství rozmetal poskytnutím rukopisu. Linii krásy zde můžeme ve stručnosti chápat jako odvozeninu elegantního pohybu, bezprostředně spjatého se životem a přirozeností. Součástí knihy se staly dva rozměrné listy na téma anglického lidového tance a sochařského parku. Listy bylo možné zakoupit i jednotlivě. Jakkoli je Analýza krásy z dnešního pohledu pozoruhodnou publikací, ve své době zapadla.