Náhrobek papeže Julia II. v Římě, Z cyklu Speculum Romanae Magnificentiae

Peripetie s monumentálním náhrobkem papeže Julia II. se staly pro Michelangela vleklou frustrující zkušeností. Projekt původně volně stojícího mauzolea s velkým počtem postav, určeného do chrámu sv. Petra, se radikálně změnil po úmrtí Julia II. v roce 1513. Umělec do roku 1516 vytvořil tři postavy - Mojžíše a dvě figury Vězňů. Práce na náhrobku byly opakovaně přerušovány jinými zakázkami, finální podoba byla výrazně změněna: postavy Vězňů se nakonec nepoužily, přibyly však nové figury, jako Lea a Ráchel (personifikace kontemplativního a aktivního života), poslední Michelangelovy dokončené sochy. Také Madona s Ježíškem a podobizna Julia II., které jsou však dílem jeho asistenta Raffaella di Montelupo. S výsledkem nebyli spokojeni ani zadavatelé, ani umělec. Pomník byl odhalen v roce 1545 v San Pietro in Vincoli. Postava Mojžíše nicméně sklízela zasloužený obdiv a byla umělci hojně kopírována.