Mezi šlechtickými diletanty v Čechách proslula svou grafickou kněžna Pavlína ze Schwarzenbegu, roz. Arenbergová (1774-1810). Základní poučení v grafických technikách a stylové východisko kněžna získala v rodném Bruselu u Antoina Cardona. V Čechách, kam přesídlila po sňatku s Josefem Janem ze Schwarzenbergu (1794), její tvorbu zásadně ovlivnil schwarzenberský malíř Ferdinand Runk, jehož kresby byly u části grafik (vyjma např. titulních listů) identifikovány jako přímá předloha. Většina grafické práce Pavlíny ze Schwarzenbergu se soustřeďuje do dvou alb leptů krajin, vytištěných převážně ve Vídni a v pozdějších dotiscích také v Paříži. O druhotné rozšíření některých kněžniných leptů se zasloužilo jejich převedení do výzdoby porcelánových talířů, vyráběných v Paříži do roku 1810. O rozsahu a tématu prvního alba (1804) vypovídá jeho název Šestnáct pohledů z panství knížete Schwarzenberga v Čechách, leptaných kněžnou Pavlínou ze Schwarzenbergu. Následující soubor - Druhý sešit pohledů z Čech (1805) - obsahuje patnáct krajinných pohledů, opět zachycujících lokality schwarzenberského panství v různých regionech.