Břevnovský klášter

Reprezentativně pojatá veduta břevnovského kláštera vznikla z podnětu tehdejšího benediktinského opata Jakuba II. Chmela (opatem 1786–1805) jako výraz úcty k arcivévodkyni Marii Anně (1770–1809). Tato dcera císaře Leopolda II. působila v letech 1791–1800 jako abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech. Podle chronogramu vznikla grafika v roce 1799, kdy Marie Anna opouštěla klášter poté, co se v něm zotavovala. Celková dedikační úprava listu vypovídá o silném přežívání barokní tradice pro daný typ vyobrazení. Charakteristická složka vznášejících se figur svatých ochránců či alegorických personifikací je zde zastoupena kompozicí s postavou jeho patronky, sv. Markéty s drakem, provázenou putti s palmovou ratolestí. List vytvořil pražský grafik Jan Berka (1761–1838) podle předlohy mladého Antonína Pucherny (1776–1852). Jde o zatím nejstarší známou vlastní práci tohoto kreslíře, který se v této době sám převážně věnoval grafické reprodukci, ale již krátce po přelomu století se stal jedním z hlavních představitelů preromantické krajinářské grafiky.