Podle jednoho z výkladů měl typ Jedenáctihlavé bohyně milosrdenství Kannon (Džúičimen Kannon) vzniknout tak, že když postava tohoto bódhisattvy sestoupila do pekel, aby osvítil a spasil přítomné hříšníky, shledala, že každého napraveného ihned nahradí jiný hříšník. Ze zoufalství se pak tomuto božstvu rozskočila hlava na deset kusů. Slitovný Buddha Amitábha nicméně z jednotlivých deseti kusů vytvořil jednotlivé hlavy a ty pak korunoval svojí vlastní hlavou. Tak může jedenáctihlavá Kannon s ještě účinnějším soucitem shlížet na všechno utrpení a dbát o spásu lidstva. Pražská Jedenáctihlavá Kannon má podobu graciézní ženské figury ze dřeva japonského cypřiše hinoki, pravou dlaň má obrácenou vpřed v gestu štědrosti a levou, ve které by měla držet poupě lotosu, drží před hrudí. Kruhová prořezávaná svatozář je zdobená rozevřeným květem lotosu.
